|
RODOKMEN
Jsem vzdálený bratranec topolů z periferních skládek,
jen kořeny si vodím s sebou,
abych měl vlastní stín
a – člověk nikdy neví – dřevo na protézy.
Mám rád své bližní osiky,
protože na smetišti všech možných ošklivostí
vzdorují marně jako já, třesou se,
ale žijí si po svém, jak nejlíp smějí.
I mně vyřezali místo čísla na předloktí
do kůry srdce s monogramem
a možná (Kdo ví?) jsem také vykotlaný
a někdo do mě ukryl zprávu.
(Posunutý poledník, výbor 1964-89, 2000)
|
