Libor Koval


/ / /

Všude je ticho. Večer jde sem klidně.
A zanedlouho noc už nastane.

Nebe je hvězdným stříbrem protkané –
nad spící zemí klene se teď vlídně.

Jenom ta luna, náhle zkrvavená
ranami slunce, tiše k ránu sténá...

(Květy staré Koreje, 1994)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist