|
VZDUCH BLANOKŘÍDLÝ,
znojné hodiny uklínované
jako kameny. Vlášení proniká
štěrbinami s navátými spraši,
jako láska vtéká do hrubého srdce.
Krumpáč jsem zaťal do duše bezu.
Spálená kůže.
Senná rýma maštalí.
Kotevní kořen konečně povolil...
(Krevel, 1997)
|