Jaroslav Pížl


NĚJAKÁ

Nějaká, nějaká když kose hlédne, když kose upře, hmm, to pak nějaká krásná, nebo. Nějaká nádherná, že, nebo jak. Když se kose. Natočí jak dlask. Perlou oka blýsk. Spánkem matným, stříbrem náušnic, hmm, nějaká jako by, dlask. Dlask se, hmm, nějaká jako by se dlask a perlou oka blýsk a třpyt, hmm, to se pak zase znova, hmm, hmm, jako by dlask dlaní tlesk, bleskem bělma blýsk a třpyt, to pak bude již jistě zcela co nejdříve a co teprve až dlaní tlesk a v chůzi krok, steh vedle stehu a stehen stah. V chůzi krok, pak stehen stah, pak sten, hmm, hmm, to pak zcela krásná, že, to pak nádherná. To pak bude, že. Vleže.

(Manévry, 1992)


TADY NEBUDU

    Tady nebudu. Pryč du. Ne do nebe. Do nebe ne. Pryč: gde nejste. Ne tady. Kolem vody du. Sám...
    Tady nebudu. Du tam gde nejste, gde nigdo neni, du gde bude vosamění, du kolem vody: vodchod: vod bot bláto lítá: vodchod kolem vody, pěšky po pěšině: cesta za plotama skrytá: bláto, louže, vrby, řeky: pěstě vzteky zaťatý, na paty se smůla lepí, vod bot bláto lítá: du jak slepý: vodchod: pěšky po pěšině: cesta skrytá za plotama, hubu boulit, bulit do bláta:
    gde je máma?

(Vodní hry, 1998)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist