|
/ / /
Čas jde tak pomalu
a zapomeneš na mne.
Čas stojí, zastavil se,
postavil se za mne.
A tvoje ruce
si vzaly vodu do dlaní.
Sněží.
Zaslíben vločkám
běží
čas s vodou v náruči.
V područí temna
uléhá země k spánku ze dna
a stěží.
Na věži odbilo šest
či dvanáct apoštolů
zmizelo za dveřmi jinovatky
a prodalo své statky,
svůj puls svůj dech.
Stačí se ohlédnout
ještě jsou na doslech.
(Roztříštěné světy, výbor, 1995)
|