Ivan Andrenik


STOPAMI ZVĚŘE

Ještě se zimou za bukem třásti,
ještě si dušičku vískat.
A už to v dolině po křoví chrastí
a už se za hlavou blýská.

Až sem a dost. Míza hrká
doprostřed jarních toulek.
Na dubu dávno nezavrkal
sivý holoubek.

Hlavička střelena, kostečky na chamraď,
ještě mu po zobci mlíčko teče.
Divokou bystřinou za šera pro závrať
marnosti světa neutečeš.

(Motto z Hérakleita, 1998)


ZELENÝ ČTVRTEK

...
Dnes holé oltáře se myjí a biskup zase nohy starcům.
Balzám s olejem se svatým křižmem stává,
jež ze mne steklo vždy, svátostí nehodného.
Smrt vytoužena jest a opět zmrtvýchvstání
jak celý život náš, Jeho, jejich.

V křečích budeme skonávat.
Však bolest nový život plodí.
Červánky potí krev.
Krev krajiny mé je i krví mojí.

(úryvek)

(z antologie Na střepech volnosti, 1989e)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist