Petr Čermáček


PODBĚL.
Havrany nevidět.
Kreslí tuší jaro
pod běl stromu.

Večer,
úplný, kam až dosáhneš,
a měsíce ani stroužek.

Takový zvyk
– u stolu zapisovat hlínu.

(Drkotání větví, 1998)


PŘECHODNÝ POBYT SMRTI
dvě kachny
zavěšené v prádelně
v průvanu
hlavou něžně mlátí o futro
voní lak
otec spí
po poledni
je zrak natažen ke dveřím
vstupování
není očekáváno
kdo by přišel

(V průsečíku ryb, 2002)


Z BALKÓNU

Podokenní zlatobýl
vráží brzdný klín
pod kolo konvice.
Klíčníci posunují hrnky
k plechovce kávy
otevřené dnem.

Lomoz.
Myslíš si:
Jób zápasí
s kohoutem popele.
A zatím se jen
větrem klepe
vypraný praporek
nákupní tašky.

(Rozhovory běloby, 2006)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist