POHÁDKA PRO PRINCEZNU BATYTY co budem dělat miláčku až nás to všecko ztrmácí nasednem spolu do vláčku a zamáváme na práci nezlob se dřino drž se jinejch my už dovčeličkovali tiše jak staří dělníci a bez libových ovací pozdravuj holka ty co z tebe nedělají prostitutku ať valí si svou poctivou kuličku noví chrobáci ať v mozku z toho řemesla jim zmozolí se hemisféry a smysly ať je nezradí po slibné inauguraci my se pak ještě parádně jak voda s jezem pomilujem a odproudíme do truhel a rozšoupnem se s kremací v dva popele se rozpadnem ba i já ano ba i ty a králem bude bajaja a královničkou batyty

MALÁ POCTA MALÉ CHATĚ dá li bůh i dobře umřít tady budu ochoten kde k spánku do nebe se točí jasanové schůdky kde po ránu z nich slézám do mrňavé kadibudky s okýnkem k rybníku a splachovacím komfortem na to co bylo včera a já koukám do lesa a pryskyřice léčí i mé velkoměstské plíce o třešeň za přeskok si říká zrzka veveřice po drátě plotu předvádějící se noblesa kterou si můžeš pohladit když vystrčíš se z mísy a ježíšova slabost k maličkým se v tobě vzkřísí úzkokolejný vláček houkáním ti dálka přivolá jen david u nás ještě nevyhlásil nabubřelým válku aby se v čechách konečně už dostal do státního znaku přežívající všecky věky ptáček střízlík místo lva 22. 7. 1998, Černovice u Tábora (Sestup z hory, 1999)