Vít Erban


HŘIŠTĚ

Stmívalo se brzy. Najednou byla obloha tak nízko, že okraje hřiště zmizely a s nimi i všechno kolem. Zdá se mi, že hřiště je velké jako svět a vesmír že je plochý jako to nebe. Rozběhnu se a běžím, běžím tak dlouho, dokud nenarazím na plot. Začalo chumelit.

(Velký vítr, 1999)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist