Jiří Gruša


MUČENÍ

svatební auto je plné věnců
kam mě to vezou že mě tak milujete
kam mě to vezou že jsem pořád černější
a ještě svátečnější

vedou mi nevěstu
a ta má
ta je má

očka jako já

zblízka jednonohá
zdálky rozvedená
odboku střelená
nevěstinka moje

co si s ní počnu
kam ji dám až se svlíkne
zuby vyndá
prsa sundá

kufry jste mi odvezli
kravaty ustříhali
alej odveleli

co tedy rozliju
když něco musím říct

(Cvičení mučení, 1969)


MODLITBA ZA MARTINA GRUŠU

01.

Dny
jako:
v netěle

dny
jako:
probdělý
údery
skřeta

dny
jako:
škrtek
a sýpota

Martine bratře mé smrti


06.

Martine
procitls
neslyšíš bušení času
sytíš se sebou
a zarytě hledíš
do tváře Boha
nepotažené
šelakem

opuštěn odpouštíš

i když dole Husák
přítel tvého děda
umrdanou prackou
dává defilovat
svému eónu

pavouci pokroku
vlečou před ním sousta
vykousaná z našich těl

celé tvé české Jsem
mezi Smíchovem a Radlicemi
předhazují
svému Tleninu

ty ale nejsi nesmířlivý

v přímořských Čechách
kráčíč bos
a do tvých šlápot
sákne voda

ty do ní lovíš
obytné hvězdy

chytáš je rukou
jak duhové pstruhy

a říkáš: Pojďte
teď mě neubývá

Spetses, léto 1989

(Grušas Wacht am Rhein aneb putovní ghetto, 1973-89, 2001)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist