ALL'S OVER THEN... (R. Browning) Je po všem tedy už – můj vůz je před vraty – já svojí zahradou procházím naposled, a v růží podzimních jen porozvitý květ můj pohled vpíjí se, dlouhý a upjatý. Chceš vidět podtínat keř plný s poupaty? To příjít musilo – už čas je, nutno jet. A víc mi nezbylo ze snu, jenž nerozkvet, než na mém západu červánek rozžatý. Zas-li tě uvidím, za rok či za týden, pod lehkým úsměvem v duši se zachvěji, jak jiný kdokoli řeknem si „dobrý den“, tvou ručku políbím, jak jiní napohled, jen trochu tepleji, jen trochu dloužeji, a půjdu cestou svou, ty budeš rozumět. (Omyly a přeludy, 1939, 2001)