JARO V ANGLII Na stolku bledě modrá váza s uzounce zlatým lemováním mi připadá jak součást nebe Přecházím mlčky po pokoji Ta plachá tíseň to je jaro? Rdousí mne divná tesknota Neb náhle oknem otevřeným sem vpadl tichý nářek vlaku jenž střemhlav sletěl v údolí a vlahý vítr zhořkl dýmem a nebýti té zvučné tříště kytice vlaštovčího křiku jež oknem vhozena sem padla snad bych se zalkl samotou (Čas vrší dny, 1942e)