BÁSEŇ MLUVÍ Ty, sama hřích. Což udržela by ses, Echo, ó básni prokletá, na smrku nad Macochou, macecho či nemacecho? – Jsem tu už po léta. Ach, couváš, pravda, do kamení, kde se shledáváme, a jsi tak pravdiva jak pes, jenž vítá štěkotem své známé?                                                                   Či jinak? – Jako kámen ze zdiva. (Krev ve víno, výbor 1953-1995, 1995)