ŠTĚDRÝ KONÍK Na silnici pustil v cvalu kůň kus kulatého kalu. Míní měsíc, v mracích pluje: „Kulantně kůň kalkuluje!“ Šnek, jenž zvolna vpřed se bere, praví: „Né, ten si to žene!“ Cestář bručí: „Čert ho, slotu! Dělá nám tu nečistotu!“ Vrabec jásá: „Hodný byl, snídani nám připravil!“ V našem světě rozděleném táž věc různým zve se jménem, ale hovno, občane, přesto hovnem zůstane!
	/ / / Ve snaze vniknout do básně kdys ptal se kritik pitvající: „Co – samozřejmě překrásně – nám asi básník hodlal říci?“ Dnes ideová kritika půl zvědavě, půl hrozíc, interpeluje básníka: „Soudruhu, z jakých pozic...?“ (Sekání dobroty, 1992)