PLACHŤÁK kdo je nejkrásnější v lipovém koutku kdo se víc vysmrká do lopuší a čí jsou to křídla vůní jahod a lžičkou ke hvězdám usni a nevím jak lze usnout v noci naplněné lží jako skleněný sud kyselinou sírovou (Hálec, 1999)

JINÝ DROBEK bydlel s prvním Drobkem na pokoji když kráčeli vedle sebe i vítr jim uhýbal z cesty ten s plavým vousem byl ovšem mnohem větší občas telefonoval domů ale maminka nevěděla u jakého podniku je v kterém místě pracuje nic čtyřicetiletý mládenec a celkem slušný a tak dál nevěděl honem co říct a co by taky říkal hlavně když umí chytnout lopatu a zednickou lžíci a sfoukne to čemu rozumí a že rozumí dobře řekne vám na stavbě každý široká chůze ve vaťáku jak plavý hrdina a rek dávných ság jen oštěp do ruky nebo věnec kouzel divých mužů anebo radši nic podíváme-li se blíže je to dobré jak to je (Lahve z ubytovny, 2000)

KŘIŽANOVICE pomalá černá voda polyká v kopcích kořeny borovic v alejích napěchovaných větrem se rozbíjejí ořechy o asfalt podzimu stříbro přehrady přepadá přes hráz nožem vykrajované stíny vůně hnijících jablek (Maják na konci světa, 2003)