ZVEČERA TAJEMSTVÍ Míjí den, míjí beze zbytku. Na světlinách zvoní, kdekdo má naspěch. Pivoňky jsou náhle odkvetlé. I oves v břichu koní dohořel. Starobylé výstřely obracejí klíny slabě vzhůru. Zmítá se den, zmítá se pryč – a nikam. (Vosková krajina, 1971)

LEPORELO PRO DOSPĚLÉ Opadaly pronajaté vášně a po únorové obloze táhne chlad. Na letenské pláni černí havrani vlastním tělem měří sílu mrazu. Je tu plno těžkého krvácejícího zoufalého vzduchu. Proskočit oknem a nebýt –. Mé noci jsou žalné, ale pokaždé někdo stěhuje ještě větší a trvalejší smutek. A tak se nadechnu a dýchám olovo, aby to hodně bolelo. (Půjčené ženy, půjčené sny, 1990)