V PÁTEK VEČER Země se černá a nebe se bělá, Smutek a syn prý udělali krach. A každá hvězda mého těla voní po jablcích i po jablkách. Co na tom záleží? Stejně půjdu spát. Prach, prachová peřina a klišé. Někdo spí na zemi. Někdo má hlad. Poslouchám srdce – a nic není slyšet... (Plavení hříbátek, 1987)