VY NOCI – – – Vy noci, přišly jste a utkvění má dlouhá pod stromy bez listí zas budou patřit vám – – – Utichlo klekání – jas poslední se v chladu zouvá tam za střechami a jde spat, jde bůhvíkam – – – Jak touha po jihu povzdechly vůně na aleji – co nyní chtějí mi ty pomíjivé dát, když v blátě trpím, hvězdy krvácejí a jenom ráno může nás blankytem obvázat? Do vichru hlubšího všech vod teď prsten lesů padá a dlouze, dlouze, dlouze zní – – – V své krvi slyším kroky přísné jako vaše vláda, vy noci těžké, noci podzimní – – – (Žernov, 1948)