|
LÁSKA
Svícen svící Které samy se spalují
milováním se světlem
v léčce měkkého prokrveného kráteru
lnoucí noci
noci hrozeb noci
není směru Úniku Bezprostorná noc
Hloubka Přitažlivost Hloubka
Svíce! Které samy se stravují
Vyzařují
se A mimo sebe
úplně jako úplněk Vrchol
Svícen svící
Svícen v temnotách
jenž trosky úsvitů burcuje
a svým prstem živého vzdušného stříbra
světlo samo na sítnici nočního nebe drží
zatímco smrtné sítě
přestaly existovat
živelná bělostná lehkost litiny
lijící se litiny dokonale ustálené
jak ostří A stále tavící
se
teninké vlákno veškeré hmoty všeho světa
Plamene vlákno Mimo vzpřímený svícen
Mimo rytiny Nánosy Mimo neodolný vosk
Neuhasíná Neuhasíná Neuhasíná
Borovice na skalách ta vytrvalá poutnice
jediného místa Která obětí
za svou hrdost a věrnost vichrům poryvům
proudů
navzdory tenatům uplývání
kapky zlatých kovů roní
...
Kámen na věky vržený je možno jen
obdivovat půvabnou dráhu jeho letu
Smilující se déšť Úroda na poušti
Neusychá Neusychá Neusychá
Vrchol přiblížení Sblížení
Vrchol pochopení toho druhého,
totiž sebe...
(Já, 1987)
|
