|
/ / /
Hlas ticha, hvězd a podzimního deště,
věrná slova pod černou oblohou.
Hodiny měří film srdce
běžící přes krásu světa hořce klamavou.
Silnější smrti není již milování,
naděje lstivá a ukrutná.
Vítr vyloupil květy i skřínky památek.
Po kapkách krev ze srdce vytéká.
(Odkud a kam?, 1941)
|