Ivan Wernisch


ZIMA

Stále jsem hovořil o zimohrádku, až jsi řekla: tak mě tam zaveď.
A tu jsem se počal vymlouvat: možná, že se zklameš,
je to uprostřed polí a v lese jsou divoké kočky,
na schodech sochy, které si ovívají pupky lopuchou,
nebudou se ti líbit.
Přiznám se, řekl jsem, že jsem si něco vymyslel.
Ale tys uhodla, že jsem si vymyslel všecko, a řeklas:
už si taky myslím, že by se mi nelíbil,
nemám ráda divoké kočky a nikdo nás tam nečeká,
nemysli na to.


SVÁTEK MRTVÝCH

Svátek mrtvých! V dnešním dešti
i smutný se rozesmutní

Kdy bude hospoda se ptám
človíčka, který jde s kravami

Ukazuje mi. Někam tam,
daleko ještě

(Včerejší den (výbor 1957-87), 1989)


SLYŠÍŠ TY PTÁKY

Slyšíš, ti ptáci
volají,
jakoby volali
tebe

Ne, mne ne
Volají
mé jméno,
mne ne

Jak rád bych věděl,
co znamená
mé jméno
v řeči ptáků

(Ó kdežpak, 1991)


VŠECHNY

Všechny byly stejné
Když léto vrcholilo,
sténaly rozkoší

Rok co rok, jakmile začal padat sníh,
přála sis mít svůj dům

Jinou jsem nepoznal
Ne, nikdy jsem tě nepoznal jinou
Pořád jen otázky jako Když zavřeš oči,
co vidíš

(Zlatomodrý konec stařičkého léta, 1994)


ŘEKA NESE LISTÍ

Řeka nese listí
Po břehu kráčí převozník,
na rameni dlouhé bidlo
Minul pana listonoše,

jenž, s brašnou posunutou nazad,
opírá se o zídku čelem
Usnul, nebo umřel

Tisíc let uplynulo
a opět je tu krásný podzimní den
Co to je za hluk

Převozník sráží ořechy
Sypou se na střechu kůlny

Listonoš si zapíná kalhoty

Po vodě plave listí

(Bez kufru se tak pěkně skáče po stromech neboli Nún, 2001)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist