Stanislav Zedníček
Z MLČENÍ ŽENY
Srdce zapadalo
jako krvavé slunce
níž a níž
až se zastavilo
v masce vousaté tmy
aby nikdo nespatřil
že je klínem
v puklé klenbě
nad bílýma nohama
BEZ TEBE JAZYKU
Některá slova
musíme nechat vyhasnout
Některá slova
nesmíme vysvětlit
Některá slova
vymlčujeme
Jejich hlasem
jediným
je světlo
(Přítmí srdce, 1969)
@
antologie české poezie